... nejen nohami jsem v oblacích ...

28 září 2005

Life is not easy

Někdy sám nevím, jestli má můj život nějaký význam či smysl. Není moje existence zbytečná, když je nás tady bezmála 6 miliard? A kromě toho se navíc blíží podzim, takže o to více mám náladu pod psa. Tak alespoň fotografie možná vyvolá náladu mojí duše...



24 září 2005

Commercial world & advertisement

I když jsem zpravidla odpůrce konzumního a malostranského života, kterému hoduje většina lidí, ale i já si s potěšením a velmi rád čas od času zajedu do Shopping Parku se třeba jenom tak podívat a potěšit se, co všechno daná společnost neudělá jenom proto, aby se co nejlépe zviditelnila v silné konkurenci ostatních soupeřů. Je to neskutečné, jak dokáže reklama v současném komerčním světě ovlivňovat pole našeho rozhodování. Záměrně působí na naše smysly, aby nás ovlivnila a upoutala s co největším zájmem o jejich produkty. Navíc je nutné si uvědomit, jaká část výdajů společnosti dělá jenom jejich reklama. Je to neuvěřitelné, ale někdy i více než třetina. Není se co divit, jak by si lidé měly kupovat výrobky, které nejsou nutné pro náš život, kdyby nám je nikdo nenutil?

Clockhause sází na klasickou vizáž...

Všichni spěchají do New Yorkeru...

Pietro Filipi se drží osvědčených standardů...

Café Emporio si nedá dopustit na designu...

23 září 2005

Pohled do minulosti: část 3.

Teda nečekal bych, že z toho budu dělat příběh na pokračování, ale vypadá to tak. Již potřetí jsem pohlédl do více či méně dávné minulosti pohledem řemeslného díla zvané fotografie. Tentokrát se můžete podívat do minulosti nepříliš mnoho vzdálené a je to z období před narozením mé maličkosti. Pochází z druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století a jsou vzpomínkou na život předchozí generace. Pokud se mne podaří digitalizovat část diapozitivů (což mám v plánu), tak možná toto není díl poslední?

Otec v Národním technickém muzeu v Praze

Strýc při zabijačce v Bílovci

17 září 2005

Z jiného měst@

Ačkoliv jsem se po týdnu opět vrátil, znova jsem přilnul k jeho zvláštní vůni a jemného dechu, který ve mne vzbudil vzpomínky a touhy se zde znovu vracet. Tato místa mne často lákají svou malebností a zvláštní lehkostí.

Nějak jsem se opět po příjezdu nechal unést zvláštním jemným vánkem, který mne ovinul a zcela pohltil.

Jediná škoda je, že nám přemístili katedru fyziky až na samý okraj do Řečkovic, kde je cesta daleká a často stěží schůdná.

Tak realita všedního dne někdy začala převyšovat nad lehkostí bytí, která mne zde zcela omámí a naprosto fascinuje svou přítomností.

Každodenní vstávání a vysedávání v šalině mne neodradilo od možností se naučit opět to, co jsem ve své paměti zčásti ztratil, ale také leccos ponechal.


Přemýšlení nad interferencí světelného vlnění a vysedávání nad kvantovými čísly mne uvedlo do transu, který mnou zcela proudil a zanechával ve mne stopy a nové myšlenky o kvazičásticích světla a excitací fotonů.

Někdy je pomíjivost života smysluplnější nad vážností a domýšlivostí, čeho všeho lze dosáhnout za pomoci techniky, když příroda samotná toto vše dokáže bez jediného přístroje s mnohem vyšší přesností a precizností v každém detailu. Příroda je přeci bohatá na formy, ale zpravidla chudá na zákony. A to určitě stojí k zamyšlení.

15 září 2005

Jak funguje skleníkový efekt?

Názornější ukázku jsem snad ještě lepší neviděl. Asi bude nejlepší, když se o tomto faktu přesvědčíte sami.

11 září 2005

Tak to jo!

Co nás čeká? Asi nepříliš sladká budoucnost. Občas si něco přečtu, ale to už je nutné k zamyšlení. Tání ledovců na celém světě je stále rychlejší. Velmi hmatatelný je tento proces v Arktidě, kde se ledovce za posledních 30 let ztenčily téměř o polovinu. Podle odhadu vědců nejpozději do roku 2070 kompletně roztají.

Indický technologický institut v Bombaji už před časem potvrdil, že více než 40 procent sazí v atmosféře pochází z ohňů zapalovaných za účelem vaření jídla. Dalších 13 procent je možné přičíst na vrub lesním požárům. Přitom kouř vznikající při spalování sušeného trusu a dřeva obsahuje směs jedovatých chemikálií, které každoročně způsobují smrt 2,2 milionů lidí, především žen a dětí. Průmysl jižní Asie produkuje nejvíce sazí na světě. Ještě více jich ale vytvářejí milióny ohňů v Indii, na kterých si chudí indové vaří jídlo. Saze z ohňů unášejí vzdušné proudy a přemisťují je na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů. Do nejsevernějších partií planety se tak dostává pozoruhodně mnoho těchto drobných částic. Vědci s překvapením zjistili, že většina sazí, snášejících se na ledovcový příkrov v Grónsku, započala svou cestu v Indii. Saze mají dvojí efekt. Jednak oteplují vzduch a jednak zbarvují povrch ledovců, které tak absorbují více slunečního záření. Odborníci z indického technologického institutu uzavřeli svou zprávu konstatováním, že oteplující účinek sazí nad Indickým oceánem desetinásobně převyšuje působení skleníkových plynů.

Tání ledovců je pravděpodobně jedním z mnoha znamení hrozby stále se zhoršujícího globálního oteplování. Na fotografii je vstup do ledovcového tunelu v Nigardsbreenu. Autorem fotografie je Jason E. Box.

Goodbye Ostravo!

Mám tě rád, ale povinnost volá a já musím do jižních končin krásné Moravy a přímo do jihomoravské metropole. Věřím, že vše bude celkem v pohodě, až na ten stres a to všechno kolem. Někdy přemýšlím, kde se cítím lépe, ale skutečnost není až tak jednoznačná. Myslím si, že každé místo je něčím výjimečné a jedinečné, ale naším úkolem je na každém místě tuto výjimečnost spatřit a pozorovat. Jo, jo. Wolfgang Pauli by o tom mohl povídat. Jak poznamenal ve svém deníku ze 4. 12. 1930: "Dnes jsem učinil cosi, co by teoretik neměl ve svém životě nikdy udělat. Pokusil jsem se nevysvětlitelné objasnit nepozorovatelným." Avšak je neuvěřitelné, že již v té době měl představu o podstatě neutrin jakožto fyzikálních částic, že neutrino patří v klasifikaci částic mezi leptony a současně též mezi fermiony, neboť má spin 1/2. Byl to borec.

10 září 2005

Hoří les a hoří lán

Díky Hanysovi jsme měly možnost se zúčastnit druhého mistrovství Evropy v požárním sportu hasičů a záchranářů v Ostravě, neboť měl volné vstupenky na tuto akci. Jenomže se zpočátku vůbec nic zajímavého nedělo a tak jsme si zašly na jedno. Hanys byl evidentně znuděný a pak byl docela protivný. Jelikož jsem měl s sebou svoji E550, tak jsem posléze začal více fotografovat a ostatní dění mezi Čikem a Buknou mě již nijak moc nezajímalo a raději jsem sledoval dění na hřišti. Kromě profesionálních zákroků hasičů, mezinárodní soutěže, kterou vyhráli Rusové a vystoupení ukrajinské skupiny Touch jsem si říkal celkem nic moc. Pak tam ale dorazily No Name a atmosféra zhoustla až do závěrečného ohňostroje.



Spiknutí

Spikli se proti mně, aniž bych byl předem informován. Byl jsem vyhnán jednou osobou mne blízkou z jednoho blogu, ve kterém mne kritizovali za moje příspěvky, které mají anglické názvy a abstraktní myšlenky. Jakožto drsný a nezdolný bojovník jsem se nedal a vložil si odkaz na jejich mafiánský deník. Určitě to plánovali předem, ale jelikož to jsou drsní mafiáni Ostravského předměstí, tak drželi právo mlčenlivosti. Ale já jsem na jejich intrikářské záměry přišel a záhy i odhalil.

Všechno bylo již předem promyšlené a naplánované...

Pohled do minulosti: část 2.

Musím říct, že jsem se nikdy nijak moc nezajímal svými předky, ale poslední dobou co částečně digitalizuji staré fotografie, tak nalézám čím dál tím lepší ?pohledy do minulosti?. U některých fotek mi moje srdce začalo prudce bušit, kdy jsem si na zadní straně přečetl rok, z kterého pochází. Naštěstí moje babička počítala na budoucí generace a na každou zadní stranu fotografie napsala rok. I když je ji dnes už země lehká, tak ji za to upřímně děkuji. No uznejte není to kumšt najít padesát let staré fotografie?

Prapraděda a praprababička při oslavě narozenin v roce 1954, kdy prapraděda měl 77 roků.

Prastrýc s pratetou měly svatbu v roce 1953

Vzpomínka na Bělušku

Jelikož jsem v Bílovci strávil spoustu pěkných chvil, na které ve svých nostalgických večerech často rád vzpomínám, tak se mne opět vybavily tyto vzpomínky, kdy jsem procházel kolem jedné ulice?