... nejen nohami jsem v oblacích ...

25 leden 2006

Suma sumárum

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal předběžnou zprávu Světové meteorologické organizace o stavu globálního klimatu v roce 2005. Inu, posuďtě sami. Uvidíme, jak to bude vypadat letos.


Průměrná globální teplota vzduchu byla v roce 2005 podle současných odhadů o 0.48°C nad dlouhodobým teplotním průměrem 1961-1990 (14°C). Vyplývá to z předběžné analýzy dostupných dat členů Světové meteorologické organizace (WMO). Podle nich byl rok 2005 druhým nejteplejším rokem v moderní historii počítáno od roku 1861. Oficiální čísla a konečné pořadí však nebudou známa dříve než v březnu 2006. Zatím nejteplejším rokem zůstává rok 1998, kdy průměrná globální teplota vzduchu byla o 0.54°C nad třicetiletým průměrem 1961-1990. Nepřesnost stanovení stávající hodnoty globální teploty je však taková, že rok 2005 může být v konečném pořadí nejteplejších roků kdekoliv mezi prvním až osmým místem.

Regionální anomálie teploty vzduchu

Pro Austrálii předběžná data nasvědčují, že loňský rok byl vůbec nejteplejší (počítáno od roku 1910). Nadprůměrné teploty se vyskytly asi na 97% území kontinentu. V období ledna až května rekordně vysoká maxima teploty byla provázena výjimečným suchem. V celé zemi byly během prvních pěti měsíců roku teploty o 1.75°C nad dlouhodobým normálem (předchozí rekord byl o 0.57°C nižší). Indii, Pákistánu a Bangladéši přinesl květen a červen neobyčejně kruté vlny veder, kdy maximální teploty vzduchu dosahovaly až 45-50°C. Díky opožděnému příchodu monzunových dešťů přetrvalo horké počasí až do června a podle odhadů si v Indii vyžádalo minimálně 400 lidských životů. Na počátku a v půlce června postihla horká vlna i jihozápad USA a na řadě míst byly překonány stávající teplotní rekordy. V kanadském vnitrozemí bylo loňské léto nejteplejší a nejdeštivější v celé moderní historii. Vlny veder zasáhly v červenci také jižní Evropu a severní Afriku. V Alžírsku stoupaly teploty až k 50°C. Naopak v první půlce února zasáhlo většinu Balkánu počasí s neobyčejně nízkými teplotami a v Maroku v severní Africe klesly v lednu teploty až k -14°C.

Dlouhotrvající sucha

Sucho již několik let sužuje značnou část východní Afriky - jižní Somálsko, východní Keňu, jihovýchodní Etiopii, severovýchodní Tanzanii a Džibuti - a loňské období dešťů (březen-červen) s sebou opět přineslo pouze podprůměrné srážky. V Zimbabwe, Malawi, Angole a Mosambiku ojedinělý výskyt srážek v období dešťů na přelomu let 2004 a 2005 závažně poškodil sklizeň obilovin a následkem nejhoršího sucha za posledních deset let se v Malawi ocitlo nejméně 5 milionů lidí v ohrožení hladem. Rovněž značnou část západní Evropy negativně ovlivnilo, zejména v červenci až září, již řadu měsíců trvající sucho. V období od října 2004 do června 2005 napadla na řadě míst ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Portugalsku méně než polovina obvyklých srážek. Španělsko a Portugalsko postihlo nejhorší sucho od konce 40. let 20. století a mimo jiné značně ztížilo boj s lesními požáry.Výrazné sucho sužovalo od května do června také většinu území Austrálie. Průměrný úhrn srážek za zmíněné období, 168 mm, byl druhým nejnižším v historii od roku 1900. Mírné až výrazné sucho bylo i na severozápadě pacifického pobřeží USA a v oblastech východně od pobřeží v severní části Skalistých hor. Podprůměrné srážky od prosince 2004 způsobily výrazné sucho také v jižních částech Brazílie, kde došlo k značným ztrátám na zemědělských plodinách. Nejvíce postižen byl nejjižnější a zároveň jeden z nejúrodnějších brazilských států, Rio Grande do Sul. V Amazonii zaznamenali nejhorší sucho za posledních 60 let, což se mj. projevilo rekordně nízkou hladinou řeky Amazonky.

Vydatné srážky a záplavy

Po vlnách veder v květnu a červnu přinesl jihozápadní monzun na indický subkontinent v průběhu června až září nebývale vysoké srážky, jež následně na západě a jihu Indie vyvolaly rozsáhlé záplavy. Postihly přes 20 miliónu lidí a vyžádaly si více než 1800 obětí na životech. Dne 27. července napadlo v Bombaji za 24 hodin 944 mm srážek a byl zde tak překonán dosavadní rekord. Intenzivní srážky v říjnu způsobily katastrofální záplavy rovněž v Bangladéši a Vietnamu. V prvních třech týdnech června si na jihu Číny vyžádaly nepřetržité lijáky nejméně 170 lidských životů a zasáhly kolem 21 milionů lidí. Vytrvalé deště od května do srpna vyvolaly ničivé záplavy na východě Evropy - zejména v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku - a způsobily škody na majetku, infrastruktuře a v zemědělství. Přívalové srážky v půlce srpna zatopily část Švýcarska, Rakouska, jižního Německa a projevily se i na území České republiky. Letními povodněmi bylo nejhůře postiženo Rumunsko, kde v jejich důsledku přišlo o život 66 lidí. V dubnu a květnu záplavy a sesuvy půdy postihly rovněž jih Ruska. Série mnoha zimních bouří na počátku ledna přinesla na jihozápad USA neobyčejně vysoké dešťové a sněhové srážky, jež následně způsobily záplavy. Ve stejném období na severovýchodě USA napadlo více než 30 centimetrů sněhu. Podzimní počasí v téže části USA přineslo na mnoha místech rekordní srážkové úhrny. Na území Kanady byl loňský rok vůbec nejdeštivější v celé historii a také zde záplavy vyvolané nadprůměrnými dešťovými srážkami zapříčinily rozsáhlé ekonomické škody.

Ničivé záplavy vyvolané intenzivními dešti postihly v květnu rovněž sever Nového Zélandu. Intenzivní srážky zasáhly také v půlce a na konci června suchem postižené oblasti na východě Austrálie a následně způsobily povodně na území jihovýchodního Queenslandu a severního Nového Jižního Walesu. V lednu a únoru vydatné deště vyvolaly masivní záplavy v Georgetownu, hlavním městě Guayany, a jeho okolí. Dva týdny neustávajících srážek v únoru vedly v Kolumbii a Venezuele k vylití řek z břehů a sesuvům půdy, jež měly za následek smrt minimálně 80 lidí. Také na řadě míst v Asii ? jihozápadní Asie, sever Indie a Pákistánu - poznamenalo leden a únor loňského roku chladné počasí s vydatným sněžením nebo deštěm. Následné laviny, sesuvy půdy a záplavy si v Afghánistánu, Indii a Pákistánu vyžádaly nejméně 800 obětí na lidských životech.

Rekordní počet nebezpečných hurikánů

Loňská hurikánová sezóna v Atlantiku s sebou přinesla dosud nevídaných 26 tropických bouří, jež napáchaly rozsáhlé škody ve střední Americe, Karibiku a Spojených státech amerických. Čtrnáct ze zmíněného počtu pojmenovaných tropických bouří dosáhlo síly hurikánu a z nich přesně polovina byla klasifikována stupněm tři či více na pětibodové Saffir-Simpsonově škále síly hurikánu. V dlouhodobém průměru se přitom v Atlantiku ročně vyvine a pojmenuje pouze deset tropických bouří, z nichž šest následně zesílí na hurikán. Od roku 1995 se pozoruje zřetelný nárůst každoročního počtu tropických bouří v Atlantiku. Uplynulá sezóna překonala nejen předchozí rekord v počtu pojmenovaných tropických bouří (21 v roce 1933) ale i v počtu hurikánů (12 v roce 1969). Ve střední Americe a Karibiku nejvíce škod napáchaly hurikány Dennis, Emily, Stan, Wilma a Beta. Sedm bouří, z toho čtyři hurikány, zasáhlo území USA. Hurikán Katrina si vyžádal více než 1300 obětí na lidských životech (nejvyšší počet od roku 1928) a způsobil rozsáhle škody na pobřeží Mexického zálivu v USA. Hurikán Wilma zase získal prvenství jako dosud nejsilnější hurikán zaznamenaný v Atlantiku. Ve východním Pacifiku byla naproti tomu četnost výskytu tropických bouří a hurikánů podprůměrná. V průběhu roku bylo pojmenováno 15 tropických bouří (dlouhodobý průměr je 16). Sedm z nich dosáhlo síly hurikánu a z nich pouze dva dosáhly stupně tři a více na Saffir-Simpsonově škále. V severozápadním Pacifiku bylo pojmenováno 23 bouří (průměr je 27), z nichž 13 dosáhlo síly tajfunu. Tajfuny Talim a Longwang zasáhly jihovýchodní Čínu a způsobily škody a smrt nejméně 230 lidí. Na počátku září tajfun Nabi napáchal velké škody v Japonsku. Do západního Japonska přinesl srážky, jež v třídenním úhrnu dosáhly až 1 321 mm. Tropická cyklona Ingrid v březnu byla zase první bouří u pobřeží Austrálie, jež dosáhla nejvyšší kategorie č. 5.

Úbytek ozónu nad Antarktidou a Arktidou

V loňském roce byla velikost Antarktické ozónové díry poblíž hodnot z roku 2003 a výrazně nad průměrem 1995-2004. Maximální velikosti 24.4 milionu km2 dosáhla v třetím týdnu září. Na základě družicových pozorování byla loňská ozónová díra nad Antarktidou vyhodnocena jako třetí největší po letech 2000 a 2003. Velký úbytek ozónu byl loni pozorován rovněž v Arktidě. Na jaře 2005 bylo nad velkou částí Arktidy průměrné množství celkového ozonu o 30-45% nižší než na počátku 80. let.

Tání mořského ledu v Arktidě

Září bývá obvykle měsícem, kdy rozloha mořského ledového příkrovu v Arktidě dosahuje svého celoročního minima. Do konce září 2005 však klesl rozsah mořského ledu v Arktidě výrazně pod průměr z předcházejících čtyř let a byl o 20% menší ve srovnání s průměrem z let 1979-2004. Zároveň byl vůbec nejmenší od zahájení družicových měření v roce 1979. Měření z oběžné dráhy Země rovněž poukazují na vytrvalý ústup mořského ledu v Arktidě. Celkové zalednění na konci loňského září bylo o 8% menší než v roce 1979. Hlavními příčinami loňského úbytku arktického mořského ledu byly nadprůměrně vysoké teploty vzduchu a také dřívější nástup období tání ledu.

24 leden 2006

V retro stylu aneb není nad vinyly


Jsem outsider?

Být na okraji, nebýt v hlavním proudu, znamená být outsider. Outsideři jsou bytosti, které vyčnívají jen tím, že nevyčnívají. Často by chtěli vyčnívat, ale nemají třeba šanci se uchytit, nebo smysl pro naději. Prý jsou to lidé bez cíle, úspěchu, energie a někdy i bez smyslu života...no, aspoň se to říká. Ale bývají to často i lidé mezi náma, a právě proto, že jsou jiní, bývají zajímavější a zábavnější než ti, co mají všechno nalinkované a jejichž životy vyplňují prázdné cíle a duté věci, a nikoli touha po smyslu života. Ale koho v dnešní době něco takového může vůbec někoho zajímat nebo i naplňovat? Možná že se takových lidí nejde spousty, ale opak bývá někdy i pravdou. Někdy je zajímavé inerciální vnímaní prostoru v určité časové rovině. Třeba takový stůl nebo předmět, na nějakém specifickém místě. Třeba ve významné kavárně, kterou navštěvovali významné a slavné osobnosti. Je docela obyčejný a nezajímavý, ale rozhodně je zajímavé to, co se děje v jeho okolí. Vždy se v nějaký časový okamžik odehrává nějaká událost a tou událostí jsou i naše životy. Hmm, i když je zajímavě nezjímavé vnímaní z takového pohledu, ale někdy je zvláštní se vůbec nad takovou věcí zamýšlet. Možná, že jeho smysl je právě o začátku, který si nepamatujeme a o konci o němž nic nevíme a všem ostatním co je mezi tím.

23 leden 2006

Z extrému do extrému

Česká republika
V Brně bylo v noci na pondělí minus dvacet, dosavadní rekord z roku 1963 činil 13,7 stupně pod nulou. V Ostravě klesla rtuť teploměru k minus 24 stupňům, předchozí nejnižší teplota rovněž z roku 1963 byla minus 13,6 stupně.

Lotyšsko
Hlavní město Riga ohlásilo 20. ledna nejnižší naměřenou teplotu za posledních 100 let - minus 27 stupňů Celsia; jinde v zemi to bylo až minus 32 stupňů. To je rekord v daném dnu za uplynulé století.

Německo
Rekordní mrazy letošní zimy zasáhly i Německo. Zatímco na východě země byly zaznamenány nejnižší průměrné teploty, lokální minusové rekordy byly zjištěny v Bavorsku: Funtensee s minus 33,8 stupně Celsia a Haidmühle s minus 27 stupni.

Polsko
Za víkend zde zemřelo přes 20 lidí, celkem za zimu už 150; nejnižší teplotu letošní zimy - minus 32,1 stupně Celsia - v noci na pondělí polští meteorologové naměřili v Sulejówě, asi 130 kilometrů jihozápadně od Varšavy.

Rusko
Leden zaznamenal historický rekord. Ještě nikdy v historii měření nebylo v Rusku v lednu tři dny po sobě minus 25 stupňů. Jen v Moskvě k 20. lednu (od konce října) zemřelo kvůli mrazu 123 lidí, za poslední týden více než 20. Ruská metropole zažívá nejstudenější zimu od roku 1978 až 1979, kdy teploty klesly až na minus 38 stupňů Celsia.

Ukrajina
Od minulé středy zde umrzlo 21 osob; zejména na východě země, kde teploty poklesly pod minus 30 stupňů Celsia.

Japonsko
Letošní krutá zima v posledních dnech zasáhla i metropoli Tokio (sněží zde v průměru jednou dvakrát do roka), která zažila největší příděl sněhu za posledních pět let (nejvíce od 27. ledna 2001, kdy napadlo osm centimetrů sněhu). V západní, východní a severovýchodní části Japonska zahynulo kvůli následkům sněžení v zimním období již přes 100 lidí, nejvíce za posledních 20 let

Austrálie
V Adelaide byla neděle čtvrtým dnem v řadě, kdy teplota překročila hranici 40 stupňů Celsia; to se stalo naposled před 66 lety v roce 1940. V Západní a Jižní Austrálii, ve státě Viktorie a v Tasmánii shořelo už více než 200.000 hektarů buše, což odpovídá ploše třikrát větší než Singapur. V oblasti jihovýchodní Austrálie se ocitlo z důvodu horka přes 4000 domácností bez elektrického proudu. V Melbourne na Australian Open trápí teploty až 43 stupňů tenisty na nekrytých kurtech.

22 leden 2006

V retro stylu



Okno mého pokoje

Před Vánocemi se mi podařilo sehnat pár velmi pěkných fotografií ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde mne zaujal jeden velice dobře emotivně pojatý záběr Josefa Sudka, která nese název Okno mého ateliéru. Nese výraz melancholicky laděného zimního rána při pohledu z okna. Jednoho rána jsem vstanul, podíval se z okna a uviděl jsem podobnou situaci, která byla zachycena na výše zmiňovaném snímku. Inu, ne všechna zimní rána vypadají vesele...

12 leden 2006

Gratulace

Přišla mi mailem od kamaráda a zaujala mne: Nám všem, kterým je mezi 20. až 50. lety... Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít... Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik, ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji demontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy. Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je! Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si...

11 leden 2006

Jak jsem potkal světlo aneb Vítejte v zemi sněhu a ledu



Nejdříve spím, ale po chvíli bdím. Už vím, že není to sen ale skutečný zážitek jen. Dýchat přestávám a všechnu energii nasávám... Tak nějak jsem se cítil v moment, kdy jsem spatřil první paprsky ranního slunce, které mne oslepilo zářivým světlem na hřebeni. Ani nevím, zdali to byl jen subjektivní pocit mé duše, anebo atmosféra místního kraje, ale jednoznačně jsem byl omámen. Již jsem na tomto místě byl mnohokrát, ale poprvé jsem se cítil jakoby těžkosti zbavený a vším tím jsem byl jednoznačně rozjařený.




Do uší polykám němé tóny Antarctica a odevzdávám se vzdáleným pohledům do okolní krajiny a přitom si v hlavě přehrávám co vše jsem ještě nespatřil. Ani bych věřit snům svým nechtěl, kdybych je v očích svých na okamžik zatměl. Na snímací čip otiskuji to co vidí oči mé a do dáli se zasním o čem psát příštím začnu jen...









Poledne v kavárně



Většina z nás je ráda, že nemusí vytáhnout paty z domu, pokud venkovní teploměr ukazuje teplotu kolem -8 stupňů. Ale já jsem se rozhodl projít se ven a nadýchat se mrazivého vzduchu, ale po chvíli byl mráz i pro mne nepříjemný a tak jsem zapadl ještě s kamarádem do místí kavárny. V kavárně ve stylu třicátých let hrála stylová hudba typu Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. No co si může člověk více přát než sedět v teple a příjemném prostředí? Snad jenom dobré presso a česnečka.




A aby toho nebylo málo, tak jsem měl po ruce i svůj fotografický přístroj:-) Do Café Zahrada již nějaký ten pátek chodím, ale je nutno uznat že se drží stylu značně do detailů. Nepamatuji se na mnoho takových kaváren, které by měly stylové pepřenky a solničky, či dokonce stylové piáno.


Kulečník



Jeden večer jsem měl možnost a především se mi naskytla příležitost zkusit si fotit hráče kulečníku "v akci". Zkoušel jsem to všelijak možně a na všechny způsoby. Zajímavé mi přišly situace, kdy jsem chtěl zachytit okamžiky na které jsem měl čas méně než 2 sekundy a doba závěrky byla 1/4 sekundy. Všechno je možné a i v takových situacích se mi podařilo zmáčknout spoušť fotoaparátu. Výsledky vidíte sami.




07 leden 2006

Novoroční melancholie


Začal nový rok a mne opět polapila melancholická nálada. Začalo zkouškové období, což se mi vůbec nelíbí, protože mám toho hodně a moc toho zatím neumím. Inu takový je život. Alespoň že mám v takových chvílích po ruce svůj fotografický přístroj, na kterém zpravidla často "oprašuji" tlačítko označované jako "shutter"...